Obec Kuří

Na tak malou obec, jako je Kuří, nastalo zhruba před 100 lety období neobyčejné aktivity, jejíž důsledky dodnes ovlivňují místní život. K historickým počinům patří mj. snaha o samostatné školní vyučování a stavbu nové školy, aby nejmladší děti nemusely chodit pěšky dlouhou cestu do Říčan.

Začátky

V červenci 1905 se obecní zastupitelstvo rozhodlo zřídit v Kuří jednotřídní školu a podalo žádost k c.k. školní radě na Žižkově. Škola byla povolena a výnosem z listopadu 1906 nařízeno, aby se ihned otevřela. Stalo se tak už 1. prosince 1906 v prozatímním prostoru vily č. 17, kterou najala místní školní rada tvořená statkáři Emilem Procházkou a Antonínem Kubešem. Do lavic zasedlo 52 žáků. Po půl roce, 15. června 1907 byl položen základní kámen ke stavbě nové dvoutřídní budovy školy s tělocvičnou. Stavba byla zadána cestou snižovací dražby zednickému mistru Karlu Lehovcovi z Říčan za 23 000 korun, když původní rozpočet činil 32 843 Kč.

Centrum vzdělávání a společenského života

Uplynuly dva roky a 20. června 1909 byla budova nové školy slavnostně vysvěcena. Od té chvíle se stává nejen místem vzdělávání mládeže, ale hraje významnou roli ve společenském a kulturním životě obce. Zásluhu na tom mají správcové školy - řídící učitelé.

Prvním řídícím učitelem byl Josef Miklas, vystřídaný roku 1907 Václavem Šilhanem. Ten zde sloužil – s výjimkou půl roku za epidemie spalniček, kdy ho zastoupil Jaroslav Jonáš – do roku 1912. Pak školu rok vedl Josef Bezchleba a roku 1913 nastoupil dlouholetý pedagog v Kuří Antonín Hlinka. Když ho odvedli do války, od května 1915 jej nahradil Jan Pešek. Pan učitel Hlinka se po návratu z války v roce 1918 opět ujal své funkce, v níž setrval až do roku 1927 (pouze během roku 1925 ho po dobu zdravotní dovolené krátce zastupovali Jiří Pangrác a Jaroslav Balík). Školní rok 1927/28 sice zahájil učitel Vladimír Bačkovský, ale po třech měsících nastává éra dalšího dlouholetého učitele v Kuří – Ferdinanda Březiny.

V září 1939 nastupuje do školy Stanislav Lehovec a od ledna 1949 Antonín Šafránek. Měsíc tu působil Jan Porsch a od roku 1952 Jan Maudr. Ten se však s občany ve složité době nesžil a na vlastní žádost odešel do Prahy. Po něm nastoupila roku 1954 poslední učitelka Julie Janoušková, která zde působila léta až do zrušení školy. Což se stalo pro malý počet žáků v roce 1969.

Křivka počtu žáků od otevření školy dost kolísá. V roce 1915 bylo zapsáno 63 žáků, v roce 1922 jen 38, v roce 1928 počet roste na 44, v roce 1942 je jich jen 23 a v roce 1968 pouhých šestnáct.

Řídící učitel Ferdinand Březina se žáky před hlavním vchodem školy v dubnu 1933

Proměny času v kronice

Pozoruhodným pramenem poznání místní historie se stala školní kronika. Řídící učitelé do ní zaznamenávali události až roku1968. Kromě vysloveně školních informací, jako jsou počty žáků, jejich zdravotní stav, vybavení školy, složení školních orgánů, výlety, jsou zde zachyceny společenské události obce, slavnosti, pořádání divadelních představení, povodně, požáry, výsledky voleb.

Dozvídáme se třeba, že 15. dubna 1917 se vypravila školní mládež na nádraží do Říčan, kdy „jel J. V. císař a král František Josef I. skrze Říčany velice volným tempem.“ Na školní zahradě byl 28. září 1921 položen základ k pomníku padlých krajanů ve světové válce. Jeho slavnostní odhalení 28. října však přerušilo vyhlášení mobilizace při hrozícím konfliktu s Maďarskem. Na Dolejší skále nad Cornovým mlýnem se konala 7. září 1924 velká dožínková slavnost, jejímž hlavním pořadatelem byl správce školy se členy místního Sokola. Vesnicí prošel na místo slavnosti průvod z alegorických vozů, selské jízdy a pěších selek za účasti stovek lidí, načež následovala dožínková scéna se zpěvy a historickými tanci. V Komárně na Slovensku nejspíš netuší, že delegaci učitelů z jejich města uvítali v Kuří velkou slavností 3.května 1925.

K oslavě 28. října 1928 byl uspořádán lampiónový průvod a slavnost u pomníku padlých a jak psaly Říčanské listy „žactvo školy zdejší za vedení správce školy Ferdinanda Březiny sehrálo velice hezkou na oslavu desetiletého jubilea naší samostatnosti dětskou veselohru.“ Záznamy dále prozrazují, že „místní Sokol zakoupil od obce vhodný pozemek V Roklích na zřízení letního cvičiště. Škola bude mít právo tohoto cvičiště kdykoli používati jako kompenzaci za to, že Sokol užívá školní tělocvičny.“

Hojné zápisy dokumentují také oslavy narozenin obou prezidentů první republiky, výročí Jana Husa, J. A. Komenského a významných českých literátů. Samozřejmě po německé okupaci a po 25. únoru 1948 se obsah zápisů podstatně změnil. Pro poznání oficiálních reálií každého období je školní kronika cenným dokumentem.

Současný a budoucí osud budovy

Škola v Kuří procházela pochopitelně od svého vzniku různými úpravami. Z těch zásadnějších vzpomeňme tu z roku 1928 a poslední, zahájenou v roce 1996, 

při které byla budova po obvodu nově izolována a zhotovena nová fasáda a střecha. Vnitřek budovy bohužel zůstal v tristním stavu. Kromě prostor užívaných osadním výborem jsou příčky v přízemí vlhké, zdivo opadané, propadají se podlahy, nevyhovuje instalace atd. Vlastník, město Říčany, se dlouhodobě pokouší o pronájem bývalé školy, ale zatím - vzhledem k nutné investici na opravy a rekonstrukci nájemcem - bezvýsledně. 

V současné době je Radou města Říčan opět schválen záměr pronájmu budovy při zachování prostor pro činnost osadního výboru. Zároveň vznikla iniciativa občanů Kuří, upozorňující na obecný zájem využívat prostor bývalé tělocvičny v přízemí jako společenskou místnost (s prodejem nápojů), kde by se mohli občané po večerech scházet, konat oslavy a větší společenské akce. V Kuří totiž soukromí vlastníci zrušili hospodu, čímž se možnost přirozeného sdružování občanů citelně omezila. Přitom je zřejmé, že pro společenský život malé dislokované městské části je takové místo k setkávání velmi potřebné.

Osadní výbor proto navrhl, že bude přízemí školní budovy spravovat. O nutné rekonstrukční práce by se postarali místní občané, aby náklady byly co nejmenší. Takové řešení by se jistě pozitivně projevilo i v dalších oblastech života Kuří, zvláště když lze v atraktivní lokalitě předpokládat další růst vzhledem k blízkosti Prahy a komunikační síti.

Rok výročí v dohledu

V roce 2009 si připomeneme nejen sté výročí otevření školní budovy, ale i sto let Sboru dobrovolných hasičů Kuří a sedm set let od první písemné zmínky o této obci. Na přípravě oslav už začínáme pracovat a rádi bychom, aby proběhly v důstojném prostředí. Kromě vzhledu obce jde samozřejmě i o stav bývalé školy.